Vysogota byl doktor, chirurg, alchymista, badatel, historik, filozof a etnolog; zároveň byl také profesorem jak na akademii v Oxenfurtu, tak na Císařské akademii v Castell Graupian.
Ve svých dílech směle bránil jednotlivce před tyranií světských i náboženských autorit. Pro své radikální, i když progresivní názory byl pronásledován, nejprve na severu (za ateismus), poté v Nilfgaardu (kvůli vystupování proti tyranii a zločinným válkám a údajné metafyzické mystice a klerikálnímu schizmatu).
Za své názory byl vykázán a uchýlil se jako poustevník do bažin Pereplutu v Ebbingu. Zde také jednoho dne nedaleko své chatrče našel polomrtvou Ciri. Poskytl jí přístřeší a pomohl jí zotavit se ze zranění fyzických, které jí způsobil Stefan Skellen, i z duševních, která měl na svědomí její pobyt v bandě mladých lupičů zvaných Potkani. Těsně poté, co Ciri Pereplut opouští, Vysogota umírá. Ciri se do bažin později vrací a tělo starého přítele pochová.

