Topivec

Topivci, na Skellige známí také jako muire d'yaeblen, obývají přírodní i umělé vodní plochy, od řek a jezer až po mlýnské rybníky a městské stoky. Obecně se má za to, že tito tvorové jsou vrazi a kriminálníci, kteří utonuli nebo byli po smrti vhozeni do vody a poté nějakým způsobem povstali z mrtvých, aby lovili živé. Tento názor je stejně rozšířený jako mylný, neboť ve skutečnosti jsou dalším pozůstatkem po Konjunkci sfér. Útočí ve skupinách a jsou zranitelní stříbrem.

Zatímco v první hře Zaklínač se slabší topivci ještě podle polského originálu (utopiec) nazývají utopenci a topivci jsou ti silnější, v českém překladu hry Zaklínač 3: Divoký hon je tomu naopak a pod pojmem topivec (polsky topielec) se už skrývá slabší forma, protože tato nová varianta lépe významově odpovídá anglickým pojmenováním (drowner jako slabší topivec a drowner dead jako silnější utopenec).

Zaklínač[]

Zápisy do Deníku[]

Utopenci jsou zločinci, kteří svůj život skončili ve vodě. Utopení či po smrti hození do vody, mění se v mstivá stvoření, číhající na obyvatele pobřežních osad.

Výskyt: Utopenci jsou noční stvoření, objevují se na březích jezer, rybníků a řek.
Odolnosti: Jsou imunní vůči krvácení, oslepení a otrávení; nebojí se, jsou odolní vůči omráčení a znamení Axie.
Zranitelnost: Velmi zranitelný stříbrem a snadno srazitelný k zemi; proti utopencům je nejefektivnější rychlý styl, nejzkušenější zaklínači při boji se skupinou utopenců používají styl skupinový.
Taktika: Obyčejně útočí ve velké skupině a využívají početní převahu.
Alchymie: Mrtvolný jed, ginatská kyselina, mozková tkáň utopence.

Zdroje[]

Bahenní stvůry

Zaklínač 3: Divoký hon[]

„	U vody musíte bejt zticha. Zaprvně abyste neplašili ryby a zadruhý, abyste nepřilákali topivce.	“
— Janek z Blavikenu, rybář

Topivec připomíná mrtvolu vylovenou ze dna rybníka. Má odporně modrou nebo zelenou barvu, ze všech pórů jí vytéká sliz a bahno a je z ní cítit štiplavý zápach hniloby. Jejich šupinatá kůže, žábry a hřbetní ploutve činí z topivců vynikající plavce, kteří se dobře hodí do bahnitých vod rybníků a jezer, v nichž žijí.

Často se shlukují v blízkosti lidských sídel, která jsou pro ně zdrojem potravy. Od přírody jsou zbabělí, a tak se většinou živí zbytky, které vyhrabou z hromad odpadků a zvířecích mršin. Pokud však do jejich teritoria zabloudí osamělý pocestný nebo neopatrný rybář, změní se z mrchožroutů v obávané dravce. Dokážou bleskově zaútočit, překvapit svou oběť a stáhnout ji do vody, kde se utopí. Pokud nemají zrovna hlad, nechají svou kořist několik dní pod vodou a nechají ji zestárnout, dokud chutně nezměkne a nezhnije. Topivci jsou obzvláště aktivní za soumraku a v noci, zejména pokud prší – v takovou dobu dokonce opouštějí své vodní domovy a vydávají se do vnitrozemí.

Topivci i jejich silnější druh, utopenci, žijí v hnilobném, hnijícím bahně, a proto si vypěstovali vysokou odolnost vůči jedům. Ačkoli mají humanoidní podobu, jsou to primitivní tvorové, kteří nejsou o nic inteligentnější než kapři nebo štiky. Proto jsou na ně kouzla ovlivňující mysl neúčinná. Jsou však obzvláště zranitelní vůči kouzlům vycházejícím z elementu ohně.