Životní dílo barda Marigolda, ve kterém popisuje svůj život, ženy, které stačil "poznat", příhody, které zažil a prezentuje v něm i své názory na politickou situaci, válku a nevěstince. Název je poněkud nadnesený - je myšlen tak, že autor bude mít možná i 50tiletou zkušenost s poezií, až dílo dokončí.
"Poznal jsem v životě mnoho vojáků. Znal jsem hejtmany a vojvody, generály i maršály, vítěze nesčetných tažení. Naslouchal jsem jejich vyprávění i pamětem. Vídával jsem je sklánět se nad mapami. Zakreslovat do nich barevné linky a šipky, plánovat, vymýšlet strategie. V té papírové válce vždy všechno klapalo, všechno fungovalo, vše bylo jasné a ve vzorném pořádku. Tak to musí být, vysvětlovali mi, armáda je především pořádek a řád. Vojsko se bez pořádku neobejde.
Tím podivnější je, že co se týče pořádku, opravdová válka – a několik opravdových válek jsem viděl – neodbytně připomíná hořící bordel."