Prorok Lebeda byl myslitel, který se stal pověstným pro svou dobrotu, nenáročný, mírumilovný způsob života a pro svou velikou moudrost, pochopitelnou i nejprostším lidem. Jeho vize a podobenství jsou obsaženy v Dobré knize moudrosti proroka Lebedy. Ve hře i v knihách je občas stavěn jako protipól současným náboženstvím.
Když se stal známým, začal se kolem něj vytvářet kult. Stále více lidí začalo následovat jeho učení a někteří z nich se stali jeho žáky, jako tomu bylo v případě svatého Plegmunda, který slova svého mistra přinesl do Toussaintu. Lidé viděli, že dělá zázraky, a v krátké době jeho slova a činy obrátily na víru celé knížectví spolu s kněžnou Karobertou, která nechala prorokovi postavit chrám v Beauclair i na západním břehu řeky Sansretour spolu s velkým pomníkem. Sám Lebeda navštívil Toussaint alespoň jednou, aby vyslechl modlitby věřících. Jeho moudrost se dostala až na okraj Kontinentu, do Koviru a Povisu, kde se rozšířila díky manželce krále Esterada Thyssena, královně Zuleyce, která žila většinu svého života podle prorokova učení.
Zemřel, sežrán drakem, kterého se pokusil zastavit při obtěžování vesničanů v Kaedwenu poblíž Ban Ardu. Prorokovy ostatky, získané později z výkalů tohoto netvora, byly sebrány jeho žáky a uloženy v sarkofágu v novigradském Velkém chrámu. O některých svátcích je věřícím dovoleno relikvii políbit.
Některé Lebedovy myšlenky[]
- Miluj bližního svého, leč nechť tvá láska není příliš vroucná, sic by si to tvůj bližní mohl špatně vyložiti.
- Nečiň druhému, co nechceš, aby činil on tobě, pokud ti ovšem ten druhý nezpůsobil převeliké příkoří skutkem tuze zlomyslným.
- Pamatuj, že máš po všem toužiti ve střídmosti, po pití i jídlu, ba i slastech tělesných, neb kdožkoliv těchto rozkoší zneužívati bude, probudí se nazítří s bolestí převelikou, s hlavou tepající a pyjem povadlým.
- Pravdu vždy mluviti budeš, pakliže by však vyřčení pravdy nesloužilo k dobru, v případě takovém lháti budeš.
- Vpravdě pravím: dávej almužnu chudým. Leč nevkládej žebrákům do klína meloun celý, nýbrž toliko půli, sic žebráka z radosti mrtvice raní.