Paní jezera je mocná bytost, kterou někteří považují za vílu nebo nymfu. Uctívána je v oblastech rytířství, jako je okolí temerské Wyzimy nebo celé vévodství Toussaint.
Ve hře Zaklínač[]
Jezerní paní uctívají jak obyvatelé vesnice Bahnice, tak rybolidé, s nimiž neochotně koexistují. Svůj čas tráví v mělkém, lekníny pokrytém zálivu na ostrově Černého Rybáka a tam se lze s ní poradit o různých záležitostech týkajících se Osudu, jejích služebníků, výprav za Svatým grálem a vztahů mezi místními obyvateli.
I bohyně bývají osamělé, protože je těžké být předmětem pouze obdivu a úcty. Většina místních obyvatel vám sice řekne, že Paní milují, ale o skutečném fyzickém kontaktu s ní by se jim ani nesnilo. V tomto ohledu Geralt takové výčitky nemá a dokáže velkoryse poskytnout společnost spíše světského druhu.
Ale aby Geralt získal možnost románku, musí se po rozhovoru s ní nejprve zeptat poustevníka na grál. Pokud tak neučiní, možnost romance se stane už nedostupnou. Pro získání karty romance musí Geralt poté říci Jezerní paní, že měl „zjevení a [chce] se vydat na misi“. Paní ho hned zarazí (protože mu před chvílí řekla, že se na výpravy za grálem dívá s nelibostí), ale zaklínač zareaguje, že to byl jen žert. V dalším rozhovoru se Jezerní paní dostane k tomu, že být jako bohyně je osamělá, a i když si je plně vědoma toho, že po ní její poddaní mohou toužit, nikdy by se neodvážili podle těchto pocitů jednat. Řekne proto zaklínači, že by jí měl složit poklonu, a on to udělá, ale dost chabým způsobem. Nakonec však dostane inspiraci a pochválí jí zadek, což ji velmi pobaví a konečně se lépe poznají.
Když bude zaklínač ale pokračovat v konverzaci o hledání „nesmírně důležitého“, což zpočátku zní vznešeně, Paní jezera ho pasuje na „sira Pitomce“ a nepříliš ráda ho pustí z očí. Geralt si s ní ještě může znova promluvit, dokonce couvnout z výpravy za Svatým grálem, ale žádný sex už nebude. A ona mu řekne „nevíš, jak moc jsi ztratil“.
Služebníci[]
|
|
Král Rybář a Poustevník jsou její aktivnější služebníci, ne pouzí uctívači. Poustevníkovou povinností vůči Paní je střežit ostatky rytířů, kteří zemřeli při obraně její cti.
Úkoly[]
Zápisy do Deníku[]
| Na ostrově v jezeře jsem se seznámil s podivnou bytostí nazývanou Paní jezera. Je to nymfa, nebo možná bohyně. Obyvatelé okolních vesnic ji jako bohyni rozhodně uctívají.
Paní jezera mě pasovala na šampióna a darovala mi stříbrný meč. Tak jsem se stal jedním ze šlechetných rytířů, kteří jí během věků sloužili. Podle předpovědi Paní má darovaný meč v mém poslání velkou důležitost. Opustil jsem Bahnice a vrátil se do Wyzimy. Mám pocit, že říše Paní jezera bylo jediné místo, kde jsem mohl najít klid. Škoda. |
V rozšíření O víně a krvi[]
Geralt se s ní může znovu setkat ve druhém rozšíření hry Zaklínač 3: Divoký hon během vedlejšího úkolu „Může být jen jeden“. Poté, co splní pět rytířských ctností a porazí v boji Poustevníka, Paní jezera mu dá meč Aerondight a řekne mu, že doufá, že tentokrát o něj zaklínač zase nepřijde.
Také během prvních rozhovorů nejprve s Guillaumem de Launfal a poté s Annou Henriettou zazní, že Paní jezera přinesla do Toussaintu pravé rytířství a byla to také ona, kdo proklel sira Luise Alberniho, kdysi hrdého šlechtice, který porušil svůj slib, takže se z něj stal obr jménem Goljat. Prakticky každý bludný rytíř v knížectví je služebníkem kněžny i Paní, ale jediný, kdo je s ní skutečně svázán povinností, je Poustevník u jezera Célavy, který střeží pět rytířských ctností. Je tu opět i Král Rybář, ale ten jen sbírá byliny a převáží hodné lidi na své lodi na ostrůvek.
Galerie[]
cenzurovaná verze je identická
