| „ | Jasně, že smrděj. Myslíte, že se jim říká ohnilci, protože voněj po fialkách? | “ |
— Vesemir, učitel zaklínačské školy Vlka | ||
Ohnilci připomínají rozkládající se lidská těla, která byla stažená z kůže. Jejich přítomnost prozradí nesmírný pach hniloby, podle kterého ostatně dostali své jméno. Obzvláště nebezpečným druhem ohnilců jsou žrouni, kteří se vyznačují nenasytnou touhou po lidském mase.
Kdysi byli vzácní, ale v časech neustálých válek a násilí se z nich stal opravdový mor, obzvláště kolem bojišť a v nemocemi zamořených oblastech. Ačkoliv se živí převážně mršinami, občas zaútočí i na živé. Většinou se pohybují ve velkých smečkách, a tudíž představují hrozbu pro osamělé poutníky. Ohnilci a žrouni se krmí především během stmívání a v noci, kdy jsou mnohem nebezpečnější než ve dne.
Ohnilci jsou rychlí a používají podobné základní taktiky a pohyby jako topivci, ačkoli největší nebezpečí hrozí od jedovatých plynů, kterých je tělo ohnilců plné. Jejich výpary jsou navíc vysoce hořlavé, takže i sebemenší jiskra, o bezhlavě seslaném znamení Igni nemluvě, může vést k výbuchu. K němu nakonec dojde vždy, když je ohnilec značně zraněn. Tehdy jeho tělo zachvátí nekontrolované křeče, které končí výbuchem, jenž poškodí vše v blízkém dosahu.