FANDOM


Pocházím ze Skellige, moře mám v krvi. Miluji je. Někdy sním, že na ně vyplouvám. Sama. Napnu plachtu a pluji… daleko, daleko, až za obzor. Vůkol je pouze voda a obloha. Šplíchá na mne slaná pěna z vln, vichr mi cuchá vlasy, jako když si s nimi hrají mužské prsty. A já jsem sama, docela sama, nekonečně sama uprostřed cizího, nepřátelského živlu. Samota uprostřed moře cizoty.

—str. 67, Bouřková sezóna

Lytta Neyd byla čarodějka, známá také jako Korál – kvůli barvě její oblíbené rtěnky. Její pravé jméno bylo Astrid Lyttneyd Ásgeirrfinnbjornsdottir, ale z praktických důvodu ho nepožívala. Byla jednou ze třinácti mágů, kteří zemřeli na Soddenském pahorku. Specializovala se na výrobu magických prostředků antikoncepce a interrupce. Vyučovala mladou adeptku jménem Mozaïk.

ŽivotopisEditovat

Pochází z ostrovů Skellige. Svoje ostrovské jméno si velmi brzy zkrátila, protože většina lidí ho nemohla ani vyslovit. Nikdy ale nezapřela svou domovinu: milovala moře a vyznala se v lodích.

V roce 1245 se Lytta pohybuje v Keracku, hlavním městě stejnojmenného království. Od čarodějů z Rissbergu dostala úkol: za každou cenu přimět zaklínače Geralta, aby přijmul jejich zakázku.

Setkání se ZaklínačemEditovat

Lytta tak začíná tím, že mu ukáže, čeho je schopna: nechá zaklínače bezdůvodně uvěznit, načež ho za týden opět sama propouští. Docílí toho tím, že přesvědčí krále Belohune, že Geralt kradl z královské truhly. S tím se zná díky své pozici dvorní rádkyně během svého pobytu v Keracku. Král měl původně problém s její živností (magické prostředky na zamezení těhotenství či potracení), ale jen proto, že měl v plánu si vzít novou, mladou ženu a nechtěl, aby užívala její odvary. Král totiž věřil, že jedině žena zaneprázdněná dětmi nebude mít choutky courat se mimo domov. Když mu Lytta odpřisáhla, že jeho nové ženě nic neprodá, bylo jí dovoleno pokračovat.

Zmatený Geralt ji tak po 4 dnech přišel navštívit. Na první schůzce se Lytta snaží Geralta svést, ale ten se schválně zajímá víc o její praktikantku Mozaïk. Po jeho odchodu ale rozhořčená Lytta sešle na Mozaïk kouzlo, kvůli kterému se její ruka obrátí o 180 stupňů. Když pak Geralt o něco později náhodou Mozaïk zahlédne, dojde mu, co se stalo a rozhodne se za Lyttou znovu dojít a promluvit si s ní o tom, co dívce provedla. Celá situace se ale otočí a oba spolu skončí v posteli. Geralt pak u Lytty zůstane dalších několik dní, kde se oba oddávají milostným radovánkám.

Po letním slunovratu se Lytta rozhodne Geraltovi pomoct s pátráním po jeho ztracených mečích. Provede tak kouzlo hydromancie, při kterém se Geralt musí soustředit na své meče. Jeho myšlenky ho ale zavedou k Yennefer, což Lyttu značně zarmoutí. Další vize už ale odhalí pevnost Ravelin, ženu stojící na větvi a aukční dům Borsodyových. Její poslední vizí je zvláštní pahorek. Samotné jí dojde, že poslední vize nebyla určena Geraltovi, ale jí. Poté konečně Geraltovi odhalí důvod jejího pobytu v Keracku a proč ho vůbec oslovovala – měl se vydat na hrad Rissberg. Geralt po nějaké době pak Geralt skutečně na hrad odjíždí.

O jeho příjezdu se dozví z dopisu jednoho ze svých bývalých milenců, Algernona Guincampa (známého jako Pinety). Někdy v červnu ji pak Geralt přijede navštívit, ale ona ho odmítne, protože pro ni už jejich vzájemná vášeň vyprchala. Ještě toho dne ji navštíví i Pinety, aby se s ní rozloučil.

Bouře Editovat

Oba se potkají ještě o měsíc později na svatbě krále Belohuna. Tam se však setkávají spíše z politických důvodů. Lytta si všimne podivných připlouvajících lodí s černými plachtami, ale věnuje se více Geraltovi a jejich "posledním společným chvilkám". Než se ale k něčemu odhodlají, započne svatební obřad. Během královy řeči poryv větru odhalí tvář jeho nové chotě, která Lyttu probodne nenávistným pohledem. Té dojde, o koho jde – jedná se o Ildiko Breckl, čarodějku vyhozenou z Arethusy, kterou Lytta nesnáší stejnou mírou. Dá si ale dvě a dvě dohromady: loď s černými plachtami, kterou zahlédla, je Acherontia, proslulý koráb přinášející neštěstí kdekoli se objeví. Geralt tak z obřadu odejde, aby situaci prošetřil.

Vrátí se o hodinu později s Marigoldem v zádech a krví na břiše. Lytta se zajímá, co se stalo, ale odpovědí je jí, že se to brzy dozví. Tak se stane svědkem návratu Belohunova vyhoštěného syna Viraxase, který svého otce zabije a ožení se s mladou Ildiko, se kterou jsou spolu už déle. Ze svatby se tak náhle stane pohřeb a Lytta, Geralt, Marigold a Mozaïk se místo toho vydají na procházku.

Když se zrovna prochází na terase, zahlédnou houf krys, jak utíkají pryč od moře, nad kterým se formuje obří bouře. Zvednou se vlny tak vysoké, že při nárazech na pobřeží strhávají menší domky. Lytta se teleportuje pryč a ostatní se snaží zachránit všechny, kteří nestihli utéct silným vlnám. Když se bouře uklidní, Lytta se vrátí s lékárničkou. Geralta ale rozzuří její prvotní útěk, což přejde chladným tónem. Když požádá Mozaïk, aby jí pomohla s ošetřením zraněných, Mozaïk ji odmítne, zůstane s Geraltem a svou učitelku opustí.

Odchod z Keracku Editovat

Nový vládce Keracku zakáže veškeré použití magie bez králova svolení, stejně jako mágům odepře vlastnit pozemky či domy. Ačkoli tedy Lyttina vila bouři ustála, je Lytta nucena se vystěhovat. Dobře si uvědomuje, že je to Ildičina pomsta, protože žádný jiný mág v Keracku pozemek nevlastnil. Svůj dům tedy prodala a vydala se hledat si nové místo.

12 dní po bouři navštíví Yennefer, aby jí povyprávěla o svém neštěstí. Řeč padne také na Geralta a Lytta se snaží celý jejich románek podat jako pouhé milostné rozptýlení, nic vážného. Protože se k ní ale Mozaïk vrátila, rozhodla se, že ji před Yennefer zesměšní a možná ji i proti Mozaïk poštve, když se zmíní i o tom, že Mozaïk s Geraltem také spala a že ji také nechal, když už ho znudila. Yennefer ji ale velmi chladně odvětí, že Geralt dívce daroval květiny a zanechal jí dopis, ve kterém ji právě poprosil, aby se ke své učitelce vrátila. Lytta se podiví, proč by Geralt posílal Mozaïk zpět, když věděl, že ji Lytta potrestá. Na to Yennefer odpoví, že Geralta tedy nejspíše vůbec neznala.

Soddenský pahorek Editovat

O mnoho let později kolem roku 1263 se Nilfgaardu podařilo vtrhnout na sever a dobýt Cintru. Když se chystali vyrazit na Sodden, narazili na odpor Severu. Tak došlo k Bitvě o Soddenský pahorek. Lytta se přidala k ostatním čarodějkám, které bránily sever. Podařilo se jim Sever ubránit, ale za cenu svých životů. Trissina poslední vzpomínka na Lyttu byla jako na "hořící trup bez nohou a paží, jehož křik drásal uši". Lyttino jméno je vytesáno do pomníku na Pahorku, společně se jmény všech ostatních padlých mágů.

Poznámky Editovat

  • Lytta je přírodní zrzka, své pihy ale magicky odstranila. Kromě některých míst, na která zapomněla.
  • Na stehně má vytetovanou rybu skaláru, která pochází ještě z dob před její magickou proměnou. Z toho se dá usuzovat její pravý věk, protože roku 1245 je tento symbol považován za chlípný a již tak nepředstavuje vzácnou komoditu.
  • V Zaklínači 3: Divoký hon je několikrát zmíněna, konkrétně jako čarodějka, která zaklela nilfgaardského vojáka a šlechtice v sošky.

GalerieEditovat

Community content is available under CC-BY-SA unless otherwise noted.