Zaklínač Wiki
Bez shrnutí editace
m (oprava skloňování T. lesa)
značka: VisualEditor
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
  +
{{Charakterbox v.2|image1 = Gwent cardart scoiatael eldain.png|frakce = [[Scoia'tael]]|profese = Zbojník
[[Soubor:Gwent_cardart_scoiatael_eldain.png|thumb]]
 
  +
Obchodník|stav = Zesnulý (zabit armádou [[Meve]])|rasa = [[Elfové|Elf]]|výskyt = [[Thronebreaker]]}}'''Eldain '''byl [[Elfové|elfský]] vůdce [[Scoia'tael]] v [[Trouchnivý les|Trouchnivém lese]] v Dolním [[Aedirn|Aedirnu]] v době [[Severní války|Druhé války s NIlfgaardem.]]{{Citace|Našlapuj opatrně, teď jsi v mém lese.|author = Eldain, [[Thronebreaker]]}}
 
== Život ==
   
 
Eldain byl vůdcem skupiny Scoia'tael v Aedirnu, v době druhé války [[Severní království|Severních království]]. Před vstupem do jednotek Scoia'tael byl obchodníkem nedaleko [[Guleta|Gulety]]. Radikalizoval se až po té, co byla jeho rodina povražděna při pogromu roku [[Dějiny#1246|1246]].
„Našlapuj opatrně, teď jsi v mém lese.“ Eldain
 
   
 
Roku [[Dějiny#1267|1267]] se jeho skupina střetla s armádou královny [[Meve]] na elfském pohřebišti [[Caedva Gaenvid]]. Královna Meve se svým vojskem zrovna mířila do [[Aldersberg|Aldersbergu]], aby pomohla králi [[Demawend|Demavendovi III]] z Aedirnu porazit [[Nilfgaard|nilfgaardské]] vojáky.
'''Eldain '''byl [[elf]]ský vůdce [[Scoia'tael]] v lese [[Moulderwood]] v Dolním [[Aedirn]]u v době [[Druhé války s NIlfgaardem]].
 
 
 
== '''Život''' ==
 
 
Eldain byl vůdcem skupiny Scoia'tael v Aedirnu, v době druhé války [[Severních království]].
 
Před vstupem do jednotek Scoia'tael byl obchodníkem nedaleko [[Gulety]]. Radikalizoval se až po té, co byla jeho rodina povražděna při pogromu roku [[1246]].
 
 
Roku [[1267]] se jeho skupina střetla s armádou královny [[Meve]] na elfském pohřebišti [[Caedva Gaenvid]]. Královna Meve se svým vojskem zrovna mířila do [[Aldersbergu]], aby pomohla králi [[Demavendovi III]] z Aedirnu, porazit vojáky z [[Nilfgaard]]u.
 
 
 
Nejprve Eldainovy jednotky unesli a popravili tři průzkumníky královniny armády, poté zaútočil s celým komandem na její armádu. Nakonec se však Meve královně [[Lyrije]] a [[Rivie]] podařilo Eldaina s jeho vojáky porazit. Než Eldain zemřel, vyslovil prosbu ke královně, aby pohřbila jeho mrtvolu.
+
Nejprve Eldainovy jednotky unesly a popravily tři průzkumníky královniny armády, poté zaútočil s celým komandem na její armádu. Nakonec se však Meve, královně [[Lyrie a Rivie]], podařilo Eldaina s jeho vojáky porazit. Než Eldain zemřel, vyslovil prosbu, aby královna nechala jeho mrtvolu pohřbít.
  +
* '''Pokud se Meve rozhodne jeho prosbu ignorovat''': ''Meve neměla s umírajícím elfem ani špetku soucitu a jeho tělo nechala napospas červům a vránám.''
 
• Pokud se Meve rozhodne ignorovat jeho prosbu, nepohřbí Eldaina, jeho tělo nechá ožrat červi a vránami v lese.
 
• Pokud Meve vyslyší jeho prosbu, pohřbí jeho tělo i přesto, že Eldain neměl slitování s jejími muži.
 
 
   
  +
* <nowiki> </nowiki>'''Pokud se Meve rozhodne jeho prosbu vyslyšet''': ''Ačkoli Eldain soucit s Meveninými průzkumníky neměl, ona s jeho pohřbem souhlasila.''
Eldainova Osobnost:
 
[[Soubor:Eldain_EN.jpg|thumb]]
 
   
  +
== <br>Osobnost ==
Eldainův příběh je bolestný. Byl to elf, který se snažil žít poklidně mezi lidmi a jako mnozí před ním si rychle uvědomil, že je to nemožné. I když budeš držet hlavu dole, polkneš svou hrdost, dojde li k překvapivé bouři, nemoci, potratu, musí se najít viník, někdo kdo je za to zodpovědný. Tak totiž lidé uvažují, nemůžou připustit, že se věci prostě stanou, potřebují obětního beránka, více než častěji, jsou za to odpovědní elfové. Pak přijde na řadu bití, znásilňování, pogromy. To se opakuje zas a zas. Eldain sám byl postaven před volbu, mohl utéct a nebo bojovat.
+
{{Citace|Eldainův příběh je jedním z mnohých – bohužel. Byl to elf, který se snažil žít poklidně mezi lidmi, a jako mnozí před ním si rychle uvědomil, že je to nemožné. I když budeš dělat neviditelného a polkneš svou hrdost, dojde-li k překvapivé bouřce, nemoci či potratu, musí se najít viník, někdo, kdo za to může. Tak totiž lidé uvažují, nemůžou pochopit, že se věci prostě dějí, potřebují obětního beránka a většinou to padne právě na elfy. Pak přijde na řadu bití, znásilňování, pogromy. To se opakuje zas a zas. Eldain čelil volbě: mohl utéct, nebo bojovat. A rozhodl se to všem spočítat.
   
Eldain věděl, že je odsouzen všichni elfové jsou v konečném výsledku odsouzeni a vinni rozhodl se odejít ale rozhodl se to také lidem vrátit. Zítra, za měsíc třeba na příští jaro zemře, ale může přežívat ve vzpomínkách lidí, stát se jejich noční můrou, jeho jméno budou šeptat, strašit jím své děti. Takový pomník je přeci trvalejší než ten z bronzu.
+
<br>Bylo mu jasné, že to pro něj znamená konec v konečném výsledku tak skončí všichni elfové –, ale rozhodně se nehodlal vzdát snadno. Zítra, za měsíc, nebo příštího jara zemře, ale může přežívat ve vzpomínkách lidí, stát se jejich noční můrou, stát se tím, jehož jméno budou pouze šeptat, strašit jím své děti. Takový pomník je přeci trvalejší než ten z bronzu.
   
Eldain věděl jak ve svých nepřátelích vzbuzovat strach, jeho bojovníci s pomalovanými obličeji, mučili a zanechávali za sebou zmrzačená těla svých obětí, aby je lidé viděli. Jeho muži dokázali udeřit ve stínu hlubokých prastarých lesů, jejich siluety byli sotva viditelné v ranní mlze. Šípy napuštěné jeden, přilétali odnikud.
+
<br>Věděl, jak ve svých nepřátelích vzbuzovat strach. Jeho bojovníci s pomalovanými obličeji za sebou zanechávali zmrzačená těla svých umučených obětí, aby se každý mohl podívat, s kým mají tu čest. Dokázali udeřit ze stínů hlubokých prastarých lesů, jejich postavy byly v ranní mlze sotva znatelné a šípy napuštěné jedem přilétaly zdánlivě odnikud.
   
Ti, jenž ale opravdu s Eldainem promluvili, přežili, aby vyprávěli svůj příběh, přísahali, že není žádnou krvežíznivou bestií, jak se o něm povídá. Vystupoval klidně, byl tichý a měl velké potěšení z hudby. Jeden zajatý trubadůr si dokonce před smrtí vyprosil u Eldaina, aby si mohl naposledy zahrát na flétnu. Eldain vyslyšel jeho prosbu, okouzlen nádhernou hudbou, se nakonec rozhodl, ušetřit trubadúra a nechat ho žít.
+
<br>Ti, co s Eldainem opravdu promluvili a přežili, přísahali, že není žádnou krvežíznivou bestií, jak se o něm povídá. Vystupoval prý klidně, mluvil jemným hlasem a miloval hudbu. Jeden zajatý trubadúr si dokonce před smrtí u Eldaina vyprosil, aby si mohl naposledy zahrát na flétnu, a skrytě doufal, že libozvučnost nástroje ho obměkčí. Eldain jeho prosbu vyslyšel a naslouchal jeho písni. Okouzlen nádhernou hudbou pak po doznění posledního tónu trubadúrovi dlouho aplaudoval. Potom ho nechal zaživa stáhnout z kůže.|author = Překlad, Manažer komunity junior}}
   
  +
== Galerie ==
  +
<gallery>
  +
Eldain EN.jpg|Koncept pro hru [[Thronebreaker]]
  +
</gallery>
   
  +
[[en:Eldain]]
Zdroje:
 
  +
[[pl:Eldain]]
Hra [[Thronebreaker]].
 
  +
[[ru:Эльдайн]]
 
[[Kategorie:Thronebreaker - Postavy]]

Aktuální verze z 5. 9. 2019, 12:10

Eldain byl elfský vůdce Scoia'tael v Trouchnivém lese v Dolním Aedirnu v době Druhé války s NIlfgaardem.

Našlapuj opatrně, teď jsi v mém lese.

—Eldain, Thronebreaker

Život[]

Eldain byl vůdcem skupiny Scoia'tael v Aedirnu, v době druhé války Severních království. Před vstupem do jednotek Scoia'tael byl obchodníkem nedaleko Gulety. Radikalizoval se až po té, co byla jeho rodina povražděna při pogromu roku 1246.

Roku 1267 se jeho skupina střetla s armádou královny Meve na elfském pohřebišti Caedva Gaenvid. Královna Meve se svým vojskem zrovna mířila do Aldersbergu, aby pomohla králi Demavendovi III z Aedirnu porazit nilfgaardské vojáky.

Nejprve Eldainovy jednotky unesly a popravily tři průzkumníky královniny armády, poté zaútočil s celým komandem na její armádu. Nakonec se však Meve, královně Lyrie a Rivie, podařilo Eldaina s jeho vojáky porazit. Než Eldain zemřel, vyslovil prosbu, aby královna nechala jeho mrtvolu pohřbít.

  • Pokud se Meve rozhodne jeho prosbu ignorovat: Meve neměla s umírajícím elfem ani špetku soucitu a jeho tělo nechala napospas červům a vránám.
  • Pokud se Meve rozhodne jeho prosbu vyslyšet: Ačkoli Eldain soucit s Meveninými průzkumníky neměl, ona s jeho pohřbem souhlasila.


Osobnost
[]

Eldainův příběh je jedním z mnohých – bohužel. Byl to elf, který se snažil žít poklidně mezi lidmi, a jako mnozí před ním si rychle uvědomil, že je to nemožné. I když budeš dělat neviditelného a polkneš svou hrdost, dojde-li k překvapivé bouřce, nemoci či potratu, musí se najít viník, někdo, kdo za to může. Tak totiž lidé uvažují, nemůžou pochopit, že se věci prostě dějí, potřebují obětního beránka a většinou to padne právě na elfy. Pak přijde na řadu bití, znásilňování, pogromy. To se opakuje zas a zas. Eldain čelil volbě: mohl utéct, nebo bojovat. A rozhodl se to všem spočítat.


Bylo mu jasné, že to pro něj znamená konec – v konečném výsledku tak skončí všichni elfové –, ale rozhodně se nehodlal vzdát snadno. Zítra, za měsíc, nebo příštího jara zemře, ale může přežívat ve vzpomínkách lidí, stát se jejich noční můrou, stát se tím, jehož jméno budou pouze šeptat, strašit jím své děti. Takový pomník je přeci trvalejší než ten z bronzu.


Věděl, jak ve svých nepřátelích vzbuzovat strach. Jeho bojovníci s pomalovanými obličeji za sebou zanechávali zmrzačená těla svých umučených obětí, aby se každý mohl podívat, s kým mají tu čest. Dokázali udeřit ze stínů hlubokých prastarých lesů, jejich postavy byly v ranní mlze sotva znatelné a šípy napuštěné jedem přilétaly zdánlivě odnikud.


Ti, co s Eldainem opravdu promluvili a přežili, přísahali, že není žádnou krvežíznivou bestií, jak se o něm povídá. Vystupoval prý klidně, mluvil jemným hlasem a miloval hudbu. Jeden zajatý trubadúr si dokonce před smrtí u Eldaina vyprosil, aby si mohl naposledy zahrát na flétnu, a skrytě doufal, že libozvučnost nástroje ho obměkčí. Eldain jeho prosbu vyslyšel a naslouchal jeho písni. Okouzlen nádhernou hudbou pak po doznění posledního tónu trubadúrovi dlouho aplaudoval. Potom ho nechal zaživa stáhnout z kůže.

—Překlad, Manažer komunity junior

Galerie[]