Zaklínač Wiki
Advertisement


Draci jsou létající stvůry klasifikované jako drakovití, kteří mají zastupovat síly Chaosu. Kromě koček jsou jedinými tvory, kteří dokáží absorbovat magickou energii. „Praví“ draci (nebo spíše ti, kteří jsou vědě známí) jsou černí, zelení, červení a také bílí, zatímco jiné druhy jsou v době 13. století, považováni za téměř vyhynulé, nebo mýtické.

Nám známé druhy pravých draků:

Druhy vyhynulých, či mýtických draků:

  • Hnědí draci (druh draka znám mezi trpaslíky v Mahakamu použit ve hře Thronebreaker)
  • Zlatí draci (legendární druh draka, který umí brát na sebe libovolnou podobu, včetně věcí)
  • Kamenní draci (ve 13. století je již považován za vyhynulý druh)
  • Mořský had/ mořský drak (Podle Ciri ho viděl Eist Tuirseach při jedné ze svých cest, mořský drak je také zmíněn v jedné knize, kterou lze nalézt v Loc Muinne ve hře Zaklínač 2: Vrahové králů).

Pravé druhy draků se dorozumívají telepaticky, telepaticky se dokáže dorozumívat také zlatý drak a je vysoce pravděpodobné, že i ostatní draci tuto schopnost mají.

Vzhled[]

Draci jsou čtyřnozí plazi s křídly jako netopýři, rozeklanými jazyky a úzkými trojúhelníkovými hlavami na dlouhých štíhlých krcích. Jsou rozděleni do různých typů, víceméně podle prostředí, které obývají, a také podle barvy. Podle druhu jsou schopni během boje chrlit nebezpečné látky, např. jedovaté výpary, kyselinu, nebo také oheň. Ačkoli lze podle daného typu předpokládat, o jakou látku se bude jednat, existují i pozoruhodné výjimky, vzácné mutace, které daly vzniknout exemplářům jako červený drak chrlící jed (u normálních druhů se setkáme s ohněm), či zelený drak chrlící oheň (u normálních druhů se setkáme s plynným chlórem)

Nezdá se že by měli draci nějaký přesný typ stavby těla, existují zpodobnění štíhlých draků, tak i těch robustnějších, zřejmě to závisí na druhu a hojnosti potravy. Vyskytují se i v širším spektru barev a kombinací, ne všechny jsou nám ale dosud známé.

Vztahy[]

Tato stvoření jsou vnímána různě, lidskými i nelidskými společnostmi. Zatímco v Zerrikánii draky uctívají, většina Seveřanů považuje draky za největšího a nejnebezpečnějšího nepřítele lidské rasy. Strach z těchto tvorů je však do značné míry zapříčiněn tím, že mnoho nevzdělaných lidí neumí rozlišit draky od jiných drakovitých plazů (ti jsou značně menší než draci a také postrádají jejich inteligenci, mazanost i sílu). Hlavní důvod k lovu draků však není ochrana lidské rasy, ale jejich legendární poklady (draci jsou známí tím, že shromažďují zlato a jiné cenné poklady obrovské hodnoty). Draci jsou také zdrojem mnohých alchymistických materiálů, zejména slz a zubů, tyto složky se používají při výrobě léků a elixírů. Jejich krev se zase používá k výrobě kosmetických prostředků. Ocas draků je v některých částech světa považován za skvělou pochoutku.

Navzdory tomu všemu, jen málo zaklínačů přijme zakázku na zabití draka, neboť kodex zaklínačů zavrhuje zabíjení vzácných, inteligentních stvoření, pokud to není zcela nevyhnutelné. Nejznámější školu zaklínačů, kteří přijímají zakázky na draky, je škola Gryfa.

Jak už bylo uvedeno, hlavním důvodem k lovu draků jsou jejich poklady, proto jsou jejich činy do značné míry démonizovány a zveličovány, kvůli několika mrtvým ovcím a pár krávám by se tolik výprav nepodnikalo. Chudina samotná by neměla mnoho šancí proti drakovi, který pojídá jejich ovce, pochoutku, kterou draci milují. Každou výpravu na draka má pod palcem někdo, kdo má známosti v cechu klenotníků. Ne náhodou, navzdory velikosti některých draků a jejich pokladů, nikdy žádný lov nevedl k přehlcení trhu – nikdy nedošlo k tomu, že by najednou tak dostupné drahokamy poklesly na ceně.

Známí draci[]

Nestvůry podobné drakům[]

Zaklínač a jeho svět[]

Draci jsou samostatným řádem drakovitých, pro který je charakteristická jejich mohutnost, dva páry plně vyvinutých nohou a velká křídla a ocas. Jsou také mnohem vyspělejší než jejich menší příbuzní, nevládnou jen velkou silou, ale i mazaností a inteligencí. I když důvody jejich jednání zůstávají záhadou, draci všeobecně milují sbírání zlata, drahých kamenů a dalších pokladů – typický rys, který pronikl do bezpočtu legend. Přestože v příbězích ušlechtilí drakobijci zachraňují nevinné panny, lidé organizující výprav proti drakům nejsou pohánění touhou skoncovat s jejich hrozbou nebo získat slávu, ale prachsprostým mamonem.


To stejné platí o legendách, kde jsou draci vyobrazeni jako nepřátelé lidské rasy, čímž se ospravedlňovala polovina lovů. Pouhé pohádky. Kdyby draci nehromadili poklady, všem by byli ukradení, možná tak s výjimkou pasáčka, kterému sežrali ovce. Sluší se podotknout, že téměř na každý drakobijecký hon bedlivě dohlíží někdo z cechu klenotníků. Není proto náhodou, že trh, navzdory fantastickým rozměrům dračích pokladů, nikdy nečelil záplavě drahokamů, které by vedly ke snížení cen.

—str. 130, Zaklínač a jeho svět

Zdroje:Meč osudu, Věž vlaštovky, Poslední přání, Oko Yrrhedesa, Wiedźmin: Gra Wyobraźni, komiksy Bogusław Polche

Advertisement