| „ | Má na sobě špinavý šaty, samý hadry, a kůže mu visí z kostí. A úpí... jako by trpěl. | “ |
— Odolan z Bělosadu | ||
Ďábel u studny strašil v už dlouho opuštěné bělosadské osadě Chyšná a zaklínač Geralt z Rivie na něj narazil v rámci zakázky od místního rolníka, který chtěl, aby ducha od studny odehnal. Zaklínači bylo hned jasné, že ve skutečnosti jde o polednici, netušil však, co ji k tomuto místu poutá. Teprve když poznal její hrozné tajemství, mohl už jen ze soucitu polednici zbavit jejího nekonečného trápení a poslat ji do nadpozemských sfér. Ještě dlouho poté ho ale pronásledovaly myšlenky na mladou ženu jménem Klára, kterou strašlivá smrt a silné emoce proměnily v tu strašlivou zrůdu.